JAK SE NAUČIT POŘÁDNĚ ODPOČÍVAT
Podívali jsme se na příčiny toho, co nám brání odpočívat. – Co bylo těch 5 důvodů?
– Špatně nastavená hodnota sebe sama (zakládám si hodnotu sebe sama na mé práci, na výkonu, na tom, co udělám a dokážu), materialismus, závist, úspěch je pro mě důležitější než vztahy, nejistota a obavy, že nebudu mít dost.
Jak to tedy udělat, jak se naučit odpočívat? Jak žít příčetnější, vyrovnanější, méně stresový a požehnanější život? Jak žít místo stálého neklidu pohodový život protkaný odpočinkem?
Podíváme na protilátky všech pěti důvodů, které nám brání odpočívat. Jelikož Bůh nám ve svém Slově dává protilátku na každou z těchto příčin.
Co tedy dělat? – Důvěřuj svému pastýři. Hospodin je můj pastýř, nic mi nebude chybět. Mám vše, co potřebuji. On mě ukládá na zelené pastviny. A vede mě k tichým vodám.
Pokud následuješ Boha, pokud následuješ dobrého pastýře, Ježíše, nepovede tě po cestě krysího závodu. On tě povede, abys spočinul na zelených pastvinách. A povede tě k tichým vodám. Znamení klidu a míru. Jak to dělá? Zde je pět protilátek.
Protilátky
1.Nezapomeň jak důležitý pro Boha jsi
Když se pro sebe snažíš vytvořit rozumnější plán či rozvrh, toto je Tvůj výchozí bod – nezapomínej na svou hodnotu, na to, jak nesmírně důležitý pro Boha jsi!
Je to přesný opak toho, než když svou hodnotu zakládáš na svém výkonu. Je to pravý opak toho, když svou identitu zakládáš na své kariéře. Je to naprosto protikulturní přístup, protože když se s někým prvně setkáš, tak jedna z prvních jejich otázek je: „Co děláš?“ Jako by tvoje práce či škola, byla tvoje identita. Neřekneš jim, kdo jsi, řekneš jim, co děláš. Ale Bůh říká, že jestli se chceš dostat z tohoto krysího závodu, ve kterém se většina nachází, vzpomeň si na hodnotu, kterou máš pro Boha.
Jakou hodnotu tedy máš?
Zamysli se nad tím. – Nebeský otec tě stvořil. Bůh netvoří nic co nemá nějakou hodnotu, co nemá nějaký význam. Bůh nestvoří nic bez záměru. To, že žiješ, znamená, že tě Bůh miluje a chtěl, abys žil.
Nebeský otec tě stvořil, to je tvá hodnota.
Jsi k nezaplacení, jsi mistrovské dílo. Jsi jedinečný. Nikdo jako ty nikdy nebyl stvořen! Bůh nestvořil žádné klony ani kopie. Neexistují dvě stejné vločky, každý má svůj vlastní otisk prstu, oka atd. Každý z nás je jedinečný a to ukazuje, jak MOC si s každým z nás dal Bůh práci, když nás tvořil.
- Nebeský otec tě stvořil.
- Ježíš za tebe zemřel. To ukazuje tvou hodnotu. Ježíš by nezemřel pro nějaké haraburdí.
- Žije v tobě Duch svatý. Bůh do tebe vkládá Svého vlastního Ducha. (Nevložil by Ho jen tak do někoho, je to část Jeho.)
Všechny tyto tři věci ukazují tvou neuvěřitelnou hodnotu. Zapište si prosím:
Hodnotu mi nedává to, co dělám, ale to, Čí jsem (Komu patřím).
Protože co by stalo, kdyby jsi měl úraz a zůstal postižený, pak už najednou žádnou hodnotu nemáš? Samozřejmě, že ne! – To, co děláš, ti hodnotu nedává, jen to, Čí jsi. A pro některé z vás to bude znamenat zásadní změnu v myšlení. Protože jsi vyrůstal s pocitem, že nejsi nikdo. Vždy sis myslel: “Jsem nula, nejsem mistrovské dílo, nejsem jedinečný. Nejsem nesmírně cenný atd.” a takhle se ti v hlavě léta přehrává! Ale ve skutečnosti máš NESMÍRNOU cenu!
Když jsi vyrůstal, někdo ti možná řekl, že jsi bezcenný, že nikdy nebudeš nic znamenat a nikdy nic pořádného nedokážeš. A vzadu v hlavě sis tu “nahrávku” založil a od té doby si říkáš: “Já jim ukážu! Dokážu mámě, tátovi….atd.!” A to tě žene do práce a do dělání, do výkonu a dokazování….!
Neplatí to naštěstí pro všechny. Ale pro některé lidi je to jejich hnací motivací. Ten hlásek, který říká, že musíš dokázat, že na tobě záleží.
Musíš dokázat, že nejsi obyčejný, nejsi průměrný, jsi superhvězda. Možná tě dokonce přirovnávali k bratrovi nebo sestře. Nebo tě srovnávali s tvými rodiči nebo někým dalším. – “Proč nemůžeš být jako oni?” A to tě hnalo a stále tě nutí k přepracování se. A i po tolika letech stále slyšíš ten vnitřní hlas. A proto si nemůžeš dovolit vzít si volno, protože musíš pádlovat dál. A pádluješ proti proudu a ten proud se valí opačným směrem. A ty musíš dokázat, jakou máš cenu.
– Ne, nemusíš!!! Nemusíš nikomu (ani sám sobě) dokazovat svou hodnotu. Protože už nesmírně cenný jsi.
Bůh tě stvořil. Ježíš za tebe (ano, tebe) zemřel! Žije v tobě Duch samého Boha. Jsi jedinečný. Nemusíš nikomu nic dokazovat.
Nepotřebuješ jejich souhlas, abys byl šťastný, ani abys měl nějakou hodnotu nebo důležitost.
Bůh říká, že už důležitý jsi. Ježíšova smrt říká, že jsi důležitý. Duch, který v tobě žije, říká, že jsi důležitý. Čeho se stále bojíš, proč tomu nevěříš?
Protilátkou proti tomu, abys stavěl svou hodnotu na tom co děláš, na své práci, je připomenout si svou hodnotu pro Boha.
Nikdy nebudeš pro Boha cennější, než jsi právě teď!
Nikdy pro něj nebudeš méně cenný, protože On tě stvořil, On je tvůj otec. (Navíc tvůj fyzický otec tě stvořil třeba bez plánovaní. Ale ten Nebeský, si tě krásně naplánoval.)
Moje děti jsou pro mě cenné ne kvůli tomu, co dělají. Ale proto, že jsou moje. A já je miluji. Nezáleží na tom, čím jsou a co dělají, pořád je mám rád.
Jakub 1:18 říká: Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření. Tohle o tobě říká Bůh. Bůh se rozhodl, že ti dá život, to je velká věc. Skrze slovo pravdy, tím slovem je Ježíš. Abychom byli – zakroužkujte si to: prvotinou– tím nejdůležitějším ze všeho, co Bůh stvořil. Uvědomuješ si, že jsi důležitější než Měsíc, důležitější než mléčná dráha? Uvědomuješ si, že v Božích očích jsi důležitější než všechna zvířata dohromady? Víš, že v Boží knize jsi důležitější než všechny vzácné květiny a všechny stromy a veškerá krása všeho ostatního stvoření?
Podívej se na ten verš ještě jednou. Ze své vůle nás zplodil slovem pravdy, abychom byli prvotinou jeho stvoření. Bůh se rozhodl prostřednictvím slova pravdy, abychom byli nejdůležitější ze všeho, co kdy stvořil. Tak co záleží na tom, co o tobě říká někdo jiný? Když tě má rád Bůh, tak jestli s tím má někdo jiný má problém, je to jeho problém. Ty, můžeš zůstávat v klidu.
Jedním z důvodů, proč nemusíš stále podávat výkon, je, že nemusíš sobě (ani nikomu jinému) nic dokazovat. – Jsi dcera Boha, syn Boha, jsi Boží dítě. On tě stvořil. On tě chtěl. Miluje tě. A stvořil tě přesně takového, jakého tě chtěl stvořil. Nemusíš se snažit být někým jiným. – Proto NIKDY nezapomeň jak důležitý pro Boha jsi!
V Izajášovi 49:16 Bůh říká:
Hle, vyryl jsem si tě do dlaní.
– Když byl Ježíš Kristus přibit na kříž a ty hřeby prošly jeho dlaněmi, Bůh tím navždy prokázal, jak moc mu na TOBĚ záleží. Až budeš v Nebi, na věčnost pak uvidíš Ježíšovi dlaně a jak moc Mu na tobě záleží. Řekl tím:
“Tak moc tě miluji. Záleží mi na tobě. Vyryl jsem si tě do svých vlastných dlaní, tak cenný jsi!”
Když se lidé zamilují, někdy si nechají vytetovat jméno svého přítele, přítelkyně, manžela nebo manželky. Bůh má na Sobě trvalé tetování -vyryl si tě do dlaní svých rukou!
Proč se snažíš dokázat svou hodnotu prostřednictvím své práce a toho co děláš nebo dokážeš? Na základě kříže jsi už teď nekonečně cenný. A na kříži Ježíš říká: “Takhle moc mi na tobě záleží!”
MODLITBA
Zavři, prosím, oči. Jen na chvíli je zavři a zamysli se nad sebou. Zhluboka se nadechni a řekni:
„Otče, pomoz mi, abych opravdu a naplno věřil, že mě miluješ. Pomoz mi, ať cítím Tvou lásku.“
„Ježíši, pomoz mi si uvědomit, jak nesmírně jsem pro Tebe cenný“.
“Duchu Svatý, pomoz mi procítit, jak moc jsem pro Tebe důležitý. Amen.”
SHRNUTÍ PROTILÁTKY ČÍSLO 1
Takže protilátkou proti hledání své hodnoty ve výkonu, je uvědomit si, jak cenný pro Boha jsi.
Jsi zlomený?-Ano. Jsi hříšník?-Ano, já také. Jsi dokonalý? – Rozhodně ne. Děláš chyby?- Ano. Jsi však hluboce milován Bohem? – Ano. Máš nekonečnou hodnotu? – Ano. Bůh říká: “Vryl jsem si tě do dlaní.” Přestaň se tedy tak těžce snažit najít svou hodnotu v tom, co děláš!
…
2. Užívej si toho, co už máš
Druhý krok, jak se naučit pořádně odpočívat a také protilék na materialismus a chtění toho mít stále víc je – užívej si toho, co už máš.
Pokud se naučíš užívat si toho, co už máš, můžeš se vymanit z krysího závodu. Tomu se říká být spokojený. Spokojenost není pro člověka přirozená. Od přírody nejsme spokojení, naopak jsme nespokojení. Od přírody nejsme poklidné odpočívající ovce, naopak jsme ovce neklidné. A od přírody jsme stále nespokojení. Vždycky chceme víc, vždycky chceme něco jiného. Ale i přesto se dá naučit být spokojený.
Ve Filipským 4:12 a 13 Pavel říká: Umím žít v odříkání i blahobytu, když se stůl prohýbá i když nemám co do úst. Ke všemu mám sílu, Kristus mi ji dává. (SNC) Umím=Naučil jsem se. Všimni si, že spokojenost je něco, co se dá naučit. Můžeš se v ní vzdělávat. Pavel říká, naučil jsem se tajemství spokojenosti v každé situaci. Ať už jsem sytý, nebo hladový, ať žiji v hojnosti, nebo v nedostatku. Ke všemu mám sílu, protože mi ji dává Ježíš.
Naučit se spokojenosti znamená, že nemusím podléhat té neustále touze mít víc, tomu stálému natahování se a chňapání po něčem dalším. Je smutné, když jsme tak zaujatí tím, abychom získali víc, že se nedokážeme těšit z toho, co už máme.
Kdyby ses procházel po pláži v jižní Kalifornii, viděl bys tam všude nádherné domy. Ale co v nich neuvidíš, jsou lidi! Nikdo nemá čas, aby si to v nich užil, protože jsou pořád v práci. – Někdo musí splácet ty obrovské hypotéky!
Ta neustálá touha mít víc – musím mít tohle a taky tohle – nás nutí kupovat si věci, které si ve skutečnosti nemůžeme dovolit. Zejména co se týká hypotéky, což je vlastně dluh, která nám přeroste přes hlavu. A pak jsme nuceni se neustále ohánět, abychom vystačili s penězi, protože jsme finančně předlužení. A brzy se kvůli finančnímu přetlaku začnou zhoršovat naše vztahy. A pak ztrácíme důvod k tomu, abychom ten přepychový dům vůbec měli! V Kazateli 4:6 se píše toto: Lepší špetka klidu než náruč námahy a honba za větrem! Trocha jídla vychutnaného si v klidu je mnohem lepší než mít dvakrát tolik vyděláno a být přepracovaný a honit se za větrem. Je prostě lepší mít klid. Největší věci v životě nejsou věci.
Nedokázal bych spočítat, u kolika smrtelných postelí jsem seděl. A za celá ta léta, co jsem pastorem, se mi nestalo, že by mi někdo při posledním vydechnutí řekl: „Kéž bych strávil víc času v práci!“ To jsem nikdy neslyšel. A nikdy se mi nestalo, že by mě někdo při té příležitosti požádal o nějaký konkrétní předmět, který by miloval, kterého by si vážil nebo který by uctíval. – “Prosím, přines mi mou trofej, chci ji vidět ještě jednou… Prosím, přivez mi můj diplom z vysoké! …Chci vidět svou sbírku mincí.“ Tohle mi ještě nikdo, kdo umíral, neřekl. V posledních chvílích svého života nikdo nikdy nežádá o věci, vždycky chtějí vidět lidi. Protože nakonec každý zjistí, že všechno je o vztazích. Jen doufám, že se to naučíme ještě před tím, než budeme ležet na smrtelné posteli. V poslední chvíli svého života si uvědomíš, že jde o lidi, které máš rád. – Milovat Boha a milovat svého bližního jako sebe sama.
Nemůžeme se to naučit dřív? Určitě by se nám hodně ulevilo od stresu. Určitě by byl náš život více naplněný. Nejde o úspěchy. Jde o vztahy. Řekl jsem to už tolikrat – nic jiného si s sebou do Nebe nevezmeme!
V Americe se považuje za tragédii, když člověk umře bez peněz. Já si však myslím, že není lepší čas na odchod. Ve chvíli, kdy utratím poslední cent, bum, jdu pryč. Tomu říkám moudrost, ne hloupost. Došly mi peníze, jdu do Nebe. To je podle mého prostě geniální.
A pak mě pořád iritují ty samolepky, co mají lidé přilepené na nárazníku, kde je napsáno: “Kdo umře s nejvíce věcma, vyhrává.” Děláš si srandu? I ten, kdo umře s nejvíce věcma, stejně zemře. A nic nevyhrál. S velkou pravděpodobností nejspíš ztratil spoustu vztahů, když o ty věci tak těžce usiloval.
Tento týden je Valentýn a mám tu verš pro pány: Kazatel 9:9 Užívej život se svou milovanou ženou. Užívej si života s tím, koho máš rád! Kazatel 3:13 říká toto: Může-li kdokoli jíst a pít a uprostřed svého pachtění se potěšit, je to Boží dar! (B21) Všichni bychom si měli užívat toho, na čem jsme pracovali. Je to Boží dar. Bůh říká: Užívej si toho, co máš, dokud to máš.
Podívej se na tento verš Matouš 6:31. A tak se netrapte otázkami: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si vezmeme na sebe? (SNC) –Tento verš se mi líbí v parafrázi v MESSAGE překladu. Ježíš říká: Víš, o co se tu snažím, chci tě přimět, aby ses uvolnil a relaxoval. Aby ses tolik nezabýval získáváním.”
Uvědomuješ si, že uvolnění je duchovní záležitost? A že odpočinek je součástí důvěry a je cestou k požehnání?
SHRNUTÍ DOPOSUD
Stále si připomínej hodnotu a důležitost, kterou máš pro Boha. A pak za druhé, těš se z toho, co už máš. Přestaň se snažit získat něco dalšího. Prostě si užívej a buď spokojený!
…
3. Omez svou práci na šest dní v týdnu
Třetí protilátka je také velice důležitá – omez svou práci na šest dní v týdnu. Teď si řekneš: „To si děláš srandu!“ Já však říkám, že pokud to neděláš, porušuješ jedno z velkých Božích desater. Odpočinek a rekreace jsou pro život tak důležité, že je Bůh zařadil do 10 přikázání. Je to hned vedle přikázání nesesmilníš, nezabiješ a nepokradeš. Píše se tam, že každý týden si máš udělat volno.
Představ si, že máš luk a šíp a pokud ten luk nikdy neroztáhneš, ztratí svou sílu. Ztratíš napětí v tom luku. I ti nejlepší z nás potřebují odpočinek. To je čtvrté přikázání. Když Bůh dává nějaké přikázání, myslí to vážně. Není to jako možnost typu, no, když se ti chce, vezmi si den volno, kdepak. Říká se tomu sabat.
Projdeme si teď několik veršů. Exodus 23:12. Šest dní dělej svou práci, ale sedmého dne přestaň, aby si tvůj býk i osel odpočinul a tvůj otrok i nádeník nabrali dech. – Pracuj prvních šest dní v týdnu. Sedmý den však odpočívej a relaxuj. Tento zákon není určen jen pro nás, ale také pro naše zvířata, takže i náš domácí mazlíček potřebuje den odpočinku. Bůh řekl, že každý by měl být chráněn před nadměrnou prací, včetně přistěhovalců a cizinců. Ani oni by neměli být přepracováváni.
A teď je tu čtvrté přikázání. Exodus 20:9 a 10. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale
sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu.
Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. – Zakroužkuj si “odpočinku věnovaného Bohu”.Tomu se říká sabat. Každý sedmý den máš volno. Šabat znamená den odpočinku.
A teď k celá té myšlence, kdy Bůh říká: Chci, abys měl den odpočinku a uctívání. Není to pro Boží dobro, není to jen svévolný zákon, Bůh to udělal proto, abys nevyhořel. A důvod, proč jsou dnes lidé tak vystresovaní, je, že na to zapomněli. A kultura za kulturou zapomněla. Ve skutečnosti den odpočinku je pro tvůj prospěch. Podívej se na to, Marek 2:27 „Sobotní klid má přece sloužit člověku.“ Ježíš řekl, že sobota byla stvořena k prospěchu člověka. Jinými slovy, Bůh nestvořil sobotu pro svůj prospěch. Udělal ji pro nás. Když budeš ignorovat Boží zákony, komu to ublíží? Bohu ne. Kdy máš den odpočinku? Nezáleží na tom, který den v týdnu si vybereš, Bible to v Novém zákoně říká mnohokrát. Který den si bereš den volna pro odpočinek a rekreaci, na tom nezáleží.
Hlavní je, aby sis ho bral pravidelně každý týden.
Můj sabat není sobota ani neděle, v tyto dny pracuji. Beru si volno každé pondělí. A mimochodem, rád bych tě povzbudil, abys tomu neříkal den volna, ale den s Bohem.
Odpočinek – FYZICKY, načerpej nové síly pro své EMOCE a přeorientuj svého DUCHA
Teď se možná ptáš, no, a co mám v ten “den s Bohem” dělat? Jsem rád, že se ptáš. Napiš si tyto tři věci. – Teď zde shrnu materiál v délce několika hodin. – Odpočinek pro své tělo, načerpat nové síly pro své emoce a znovu se soustředit na svého ducha. Dovol, abych ti to zopakoval a více vysvětlil.
První věc, kterou je potřeba udělat je – odpočinout své tělo. Znáš to, když se sám nezastavíš, tvé tělo se zastaví samo. Nemůžeš na něj stále tlačit a stresovat ho. Věděl jsi, že během francouzské revoluce zrušili neděli jako den odpočinku? Prostě zrušili den odpočinku. Později ho obnovili, protože zdraví národa se zhroutilo. Úplně se zhroutili a vyhořeli. Ale ty se cítíš provinile, když odpočíváš! Ježíš se provinile necítil a uměl odpočívat. Takže první věc je – ODPOČIŇ SI fyzicky!
Druhá věc, kterou je třeba udělat v “den s Bohem” je, dobít si své emoce. To, co ti je dobije, budou různé věci – můžeš si je dobít skrze ztišení. Samota, to je dobrá věc. Prostě buď v tichu, vypni všechen hluk. Své emoce můžeš dobíjet odpočinkem. A chtěl bych tě povzbudit k rekreaci, která omlazuje. Mluvím o nesoutěžních věcech. Protože někteří lidé se při soutěžním sportu přetrhnou, jen aby vyhráli a to vůbec není odpočinek. Soutěživý duch, ve kterém jsi byl celý pracovní týden, se teď právě přenáší na tenisový kurt, nebo na golfové hřiště nebo kamkoli jinam. Potřebuješ dělat něco nesoutěžního, co ti dodá novou sílu, ne abys pak vystresovaný, když prohraješ. (Což se může stát.) Tve emoce se dobíjejí prostřednictvím klidu. Prostřednictvím rekreace. Své emoce dobíjíš prostřednictvím vztahů. Trávit nějaký čas s lidmi.
Shrnutí tedy – Odpočívám své tělo, dobíjím své emoce.
Za třetí, přeorientuj svého ducha. A právě to děláme při našich setkávání s ostatními věřícími. To je to, co děláš právě teď! Přeorientováváš svého ducha. Když trávíš čas s Bohem dává ti to životní perspektivu.
Potřebuješ nejen čas ve skupinové bohoslužbě, ale potřebuješ také čas o samotě s Bohem. Je třeba se vědomě rozhodnout, že si uděláš čas na jiné věci než na práci. Rád bych tě povzbudil, aby sis promyslel, kolik hodin týdně chceš vlastně pracovat. A pak se toho drž! A všechno ostatní si rozvrhni. Žádný pocit viny – naplánuj si návštěvu lékaře, naplánuj si dovolenou, naplánuj si, který den budeš mít “den s Bohem” Vřele doporučuji ho mít každý týden ve stejný den.
Naplánuj si čas s rodinou, na přátele atd. Víš pro koho je toto obzvlášť důležité? Pro ty, kteří jsou samostatně výdělečně činní a ti, kteří jsou podnikatelé.
Pokud si to nenaplánuješ, nikdy si tu přestávku neuděláš.
A budeš si nosit práci domů v aktovce.
Slyšel jsem o jedné malé holčičce, která seděla u jídelního stolu. A každý den přišel její tatínek domů s aktovkou. A ona se zeptala: “Co to je, tati?”
“No, to je práce, kterou jsem nedokončil v kanceláři.”
A ona na to: “Když to v práci nestíháš, proč tě nedají do pomalejší skupiny?”
…
Až začneš dodržovat “den s Bohem”, vezmeš si den volna a budeš odpočívat.
Vím že tohle je neustálý boj. I pro mě je to pořád dokola.
Ale víš, co se stane, když začneš mít “den s Bohem”? Nakonec budeš mít více času! Bůh to slibuje.
Hospodin je můj pastýř. Nic mi nebude chybět. – Říká tím, “když to budeš dělat po Mém, když si vezmeš jeden den volna týdně, aby sis odpočinul a načerpal nové síly pro své tělo a emoce a znovu soustředil svého ducha na Mě, víš co? – Budeš mít najednou víc času i na jiné věci!”
Podívej se na tento verš: Přísloví 14:30 Uvolněný postoj prodlužuje váš život. Závist ho ničí. Co jsem řekl? Závist je jedním z důvodů, proč se přepracováváme. Chci to, co mají oni. Ten verš říká, že místo závisti si raději osvoj tento uvolněný postoj, prodlouží ti to život. Přidá ti to hodiny do každého dne.
Nezapomeň – pro Boha jsi důležitý, těš se z toho, co už máš a omez svou práci na šest dní v týdnu.
POKRAČOVÁNÍ
