Pokud Ježíšovo vzkříšení není pravda, pak v životě na ničem opravdu nezáleží. Pokud však Ježíšovo vzkříšení je pravda, pak v životě na ničem jiném opravdu nezáleží.“ – Jaroslav Pelikan
Víra ve vzkříšení není pouhým doplňkem křesťanské víry. Je to samotná křesťanská víra.— George Carey
První křesťané věřili ve vzkříšení ne proto, že nemohli najít mrtvé tělo, ale proto, že našli živého Krista.— Barry McCarty
Ježíšovy ruce probodnuté hřeby odhalují Boží srdce naplněné láskou.
Ježíšova smrt na kříži nebyla koncem; byla teprve začátkem.
Ježíš žije! A protože On žije, žijeme i my. Smrt je poražena. On zvítězil! Tento život, který nyní žijeme, je teprve začátek! Sdílejme tuto velkolepou zprávu s ostatními v tomto trpícím světě. — Joni Eareckson Tada
Nepamatujme si jen Ježíšovu smrt na kříži. Nedívejme se vždy jen na Krista na kříži a na utrpení, smrt a strach, který tento obraz někdy vyvolává. Nemáme Ježíše na kříži; On opustil kříž! Máme prázdný kříž. Máme živého Ježíše, který žije v našich srdcích.
Vstal vítězně, v radosti, svobodě a volnosti, aby už nikdy nezemřel, aby mohl vykoupit i nás a zabránit tomu, abychom museli procházet agonií duchovní smrti. Když vstal z mrtvých, jaký to musel být den radosti, a když mu došlo, že je po všem. Zvítězil; svět byl zachráněn a spasen!
Z hrobu vstal, v mocném triumfu nad svými nepřáteli, vstal jako vítěz nad říší temnoty, a žije navěky! — Robert Lowry, 1874
Není tu, vstal z mrtvých!
Úryvky z posledních kapitol všech Evangelií – Matouš 28, Lukáš 24, Marek 16, Jan 21
Matouš 28
Na úsvitu neděle se Marie Magdaléna a ta druhá Marie vypravily k hrobu.
Nastalo silné zemětřesení.
Boží anděl sestoupil z nebe, odvalil kámen a sedl si na něj. Zářil jako blesk a jeho oděv byl bílý jako sníh.
Strážci byli tak vyděšeni, že se nemohli ani hnout.
Anděl promluvil k ženám: „Nebojte se, vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Ale on tu již není, vstal opět k životu, jak to předpověděl. Pojďte se podívat do hrobu.
A teď si pospěšte a řekněte jeho učedníkům, že vstal z mrtvých a jde napřed do Galileje, kde ho uvidíte. To jsem vám měl vyřídit.“
Ježíš se zjevuje ženám
S bázní, a přece s velkou radostí opustily ženy rychle hrob a běžely to oznámit učedníkům. Na cestě se setkaly se samým Ježíšem. Pozdravil je a ony padly na kolena a objímaly jeho nohy. Ježíš jim řekl: „Nebojte se, jen jděte za mými bratry a řekněte jim, ať jdou do Galileje a tam se setkáme.“
Ježíš dává velké pověření
Jedenáct apoštolů šlo do Galileje, na horu, kterou Ježíš určil jako místo setkání. Tam ho uviděli, klaněli se mu, ale někteří pochybovali, že to je skutečně on. Ježíš jim řekl:
„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Proto jděte a získávejte mi následovníky ve všech národech, křtěte je ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.
Veďte tyto nové učedníky k tomu, aby poslouchali všechny příkazy, které jsem vám dal.
A spoléhejte na to, že já jsem vždy s vámi až do konce světa.“
Lukáš 24
Ježíš se, po svém vzkříšení, zjevuje učedníkům v Jeruzalémě
Pak jim (Ježíš) řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“ A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.
Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.
A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě. Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.
A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“ a v B21 dokud nebudete oblečeni mocí shůry.“
Ježíš vystupuje do nebe
Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal. Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích. Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma. Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.
Marek 16
Potom jim řekl: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen.
Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“
Když k nim Pán Ježíš domluvil, byl vzat vzhůru do nebe a posadil se po Boží pravici.
Jaký vliv mělo co Ježíš řekl na jeho následovníky?
Verš 20 Jeho apoštolové se rozešli do světa a všude zvěstovali radostnou zprávu o Kristu. Pán jim pomáhal a jejich slova potvrzoval mocnými činy.
Jan 21
Ježíš hovoří s Petrem
Starej se o mé ovečky
Když pojedli, rozvinul se mezi Ježíšem a Petrem tento rozhovor:
„Šimone, miluješ mne více než ostatní?“ „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ „Pas mé beránky!“
Podruhé se zeptal: „Miluješ mne, Šimone?“ „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ „Pečuj o mé ovce!“
Zeptal se ho ještě potřetí: „Šimone, máš mne rád?“ Petra zarmoutilo, že se ho potřetí zeptal, zda ho má rád, a odpověděl: „Pane, ty víš všechno, i to, že tě mám rád.“ „Starej se o mé ovečky! –
… A pak ještě dodal: „Následuj mne!“
Ježíš učinil ještě mnoho jiného, co tu není zaznamenáno. Kdyby se to všechno mělo vypsat, svět by to nemohl pochopit. To, co je zapsáno, stačí, abyste uvěřili, že Ježíš je Kristus, Boží Syn, a aby se vám v něm otevřel věčný život.
Komentář: A také abychom věděli, jaké je to velké poselství, které pro nás Ježíš má.
VELKÉ POVĚŘENÍ
Jaké poselství předával Ježíš na zemi během 40 dnů po svém ukřižování?
Během 40 dnů mezi vzkříšením a nanebevstoupením se Ježíš zjevoval učedníkům, dokazoval, že žije, a vyučoval je o Božím království. Uklidňoval je, pověřil je šířením evangelia (Velké pověření), slíbil seslání Ducha svatého a utvrzoval je ve víře.
Klíčové momenty a co Ježíš řekl po svém vzkříšení
Vysvětlení Písma: Učedníkům na cestě do Emauz a dalším vysvětloval, jak se na něm naplnilo vše, co o něm psali proroci v Zákoně.
Ujištění a pokoj: Při prvním setkání s učedníky říkal: „Pokoj vám“ a ukazoval jim své ruce a bok, aby dokázal, že není jen duch, ale že je vzkříšený v těle.
Velké pověření: Učedníkům přikázal: „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všecko, co jsem vám přikázal“.
Příslib Ducha svatého: Slíbil apoštolům, že obdrží moc, až na ně sestoupí Duch svatý, a stanou se jeho velvyslanci.
Petrovo pověření: Petra se třikrát zeptal, zda ho miluje, a vyzval ho: „Starej se o mé ovečky.“
Těchto 40 dnů sloužilo k definitivnímu přesvědčení učedníků o realitě vzkříšení a k jejich přípravě na převzetí zodpovědnosti za šíření víry.
Vzkříšení
1. Korintským 15
Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte a jímž jste spaseni. Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem. Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti, poté se ukázal více než pěti stům bratrů najednou (někteří už zesnuli, ale většina z nich ještě žije), poté se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům a naposledy ze všech se ukázal i mně, nedochůdčeti. Jsem totiž ze všech apoštolů ten nejposlednější; nezasloužím si ani být apoštolem nazýván – vždyť jsem kdysi pronásledoval Boží církev!
Naše vzkříšení
Když se tedy káže o Kristu, že byl vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří z vás popírat zmrtvýchvstání? Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu!… A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, vaše víra je marná – ještě jste ve svých hříších.
… Máme-li v Kristu naději pouze pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí. Kristus ale byl vzkříšen jakožto první ze všech zesnulých. Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí.
Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou. Bůh totiž svěřil Kristu veškerou moc nad celým vesmírem – samozřejmě s výjimkou sebe sama.
Ale ještě zpět ke vzkříšení: Jak zdůvodníte, že někteří z vás v Korintu podstupují zkoušky a utrpení pro svoji víru? Jaký to má smysl, jestliže nebude vzkříšení z mrtvých?
A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář? Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře. K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím „dnes užívej života, zítra můžeš být po smrti“. Takovými názory se však nedejte zmást. Špatná myšlenka je matkou zlého činu. pravdu se vzpamatujte a zanechte hříchu.
Žijeme v naději na vzkříšení
Někdo by se ovšem mohl zeptat: „Jak budou ale vzkříšeni ti mrtví? Jaké pak budou mít tělo?“ Dětinská otázka! Odpověď roste na tvé vlastní zahrádce. Když semeno zapadne do země, vzejde z něho nová rostlinka – ono samo však tím „zemře“, zanikne. Co ze semene vyklíčí, ani zdaleka se mu nepodobá: zasel jsi suché zrnko pšenice nebo něčeho jiného, ale životu skrytému v tom semeni dá Bůh novou, nádhernou podobu, nový tvar, jaký sám určil. Z jednoho semene vyroste to, z jiného ono…. jinak svítí slunce, jinak měsíc a jinak zase hvězdy, a z nich každá má svůj osobitý třpyt. Tak nějak si můžeme představovat i vzkříšení z mrtvých. Tělo, které obdržíme při vzkříšení, bude jiné než to naše dosavadní; toto zemře, tamto bude žít věčně.
To, které se pohřbívá, podléhá rozkladu a budí odpor. To, které vstane, bude se skvít nadzemskou slávou.
To nynější je slabé, to budoucí bude plné sil.
Z umírajícího těla odchází život biologický, přírodní, vzkříšené tělo bude oživeno Duchem Božím. Jako biologický život musí mít svou hmotnou schránku, tak i život duchovní obdrží své tělesné sídlo.
Mojžíš nás učí, že Adam, první člověk, se stal živou bytostí; Kristus je však víc než to – je duchem života. Nejdříve máme tedy lidské, živočišné tělo, teprve později nám Bůh dá nové, „duchovní“ tělo. Adam byl stvořen pouze z pozemského materiálu, zato Kristus přišel z říše, která převyšuje vše hmotné. Pozemský člověk je téhož druhu, jako byl Adam, vzkříšený bude bytostí podobnou Kristovi.Říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království a smrtelnost nemůže mít podíl na nesmrtelnosti.
Prozradím vám jedno nádherné tajemství: … všichni obdržíme nové tělo, za zvuku polnice ohlašující konec, v jediném okamžiku se naše tělo promění.
Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné.
A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“ „Kde je teď, smrti, to tvé vítězství? Kde je teď, peklo, ta tvá zbraň?“ Onou zbraní smrti je hřích a silou hříchu je Zákon. Ale díky Bohu, který nám dává vítězství v našem Pánu Ježíši Kristu! (SNC) Bůh nám však prostřednictvím Ježíše Krista umožnil nad obojím zvítězit a za to mu nikdy nemůžeme být dost vděčni.
Vítězství je naše, moji milovaní bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.
2. Korintským 5:14-21
Kristova láska nás zajala a zavazuje nás. Jsme totiž přesvědčeni, že jeden zemřel za všechny, a tak zemřeli všichni. On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých… (SNC) – Takže naše životy nepatří už nám, ale tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých.
Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takovým, jakým byl předtím. Začal docela nový život! To je změna, kterou působí sám Bůh.
Ačkoliv jsme se nacházeli v nepřátelském táboře, Bůh s námi prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel mír a pak nás pověřil, abychom jeho jménem předložili nabídku smíření všem lidem na této planetě. Z Kristova pověření – jako jeho velvyslanci – tedy provoláváme, aby to všichni slyšeli: Pojďte a přijměte přátelskou ruku, kterou vám Bůh v Kristu podává!
Význam v kontextu
Tyto verše zdůrazňují, že křesťané zastupují Ježíše na zemi, jednají jako Jeho velvyslanci a jejich úkolem je zprostředkovávat spojení mezi Bohem a lidmi.
Celá tato pasáž mluví o tom, že Kristova láska zavazuje ty, kteří žijí, aby nežili sami pro sebe, ale pro Toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých.
„Čím více poznávám Ježíše, tím více chci, aby ho poznali i ostatní.“
