Byl jednou jeden člověk, který se narodil v zapadlé vesnici jedné prosté ženě. Vyrůstal v jiné neznámé vesnici a do svých třiceti let byl truhlářem. Potom se na tři roky stal putujícím kazatelem.
Nikdy nenapsal žádnou knihu. Nikdy nezastával žádnou funkci. Nikdy nebyl ženatý a nikdy nevlastnil dům. Nikdy nechodil do školy. Nikdy nevstoupil do moderního velkoměsta. Nikdy se nevzdálil víc než dvě stě kilometrů od svého rodiště. Nikdy nedocílil ničeho, co současná společnost považuje za známku velikosti. Neměl žádné doporučující dopisy, pouze sebe samotného.
Bylo mu pouhých 33 let, když se proti němu zvedla vlna veřejného odporu. Jeho přátelé od něj utekli a jeden z nich zapřel, že ho zná. Byl vydán svým nepřátelům jedním ze svých blízkých společníků a musel podstoupit zfalšovaný soudní proces. Byl přibit na kříž mezi dvěma zloději. Když umíral, popravčí losovali o Jeho jediný pozemský majetek – roucho. Když zemřel, sejmuli Ho a položili do vypůjčeného hrobu díky soucitu přítele.
Uběhlo dvacet století a je stále považován za největší zdroj vedení a božské inspirace, k němuž se lidstvo upíná.
Určitě nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že všechna vojska, která kdy pochodovala; všechny námořní flotily, které se kdy plavily; všechny parlamenty, které kdy zasedaly; a všichni králové, kteří kdy panovali, neovlivnili život člověka na Zemi mocněji než tento jediný život – život Ježíše.
– James Allan Francis
Zajímavé podrobnosti
Ježíš se po svém vzkříšení zjevil při desítkách příležitostí, v nejrůznějších situacích a různým lidem v průběhu čtyřiceti dnů. Viděli ho muži i ženy. Viděli ho jak chodí, mluví a jí. Viděli ho uvnitř i venku. Celkem více než 500 lidí spatřilo vzkříšeného Ježíše. A neviděli halucinaci ani ducha také proto, že při šesti z dvanácti zjevení se Ježíše sami dotkli a/nebo s ním fyzicky jedli.
Jakub, Ježíšův skeptický bratr, uvěřil, že Ježíš je Bůh, teprve když ho po vzkříšení uviděl živého. To mělo tak velký dopad na jeho život, že se stal biskupem jeruzalémské církve a později byl umučen veleknězi.
Na čem se vědci shodují
Dr. Gary Habermas, Ph.D., M.A., dokončil dosud nejkomplexnější výzkum na téma vzkříšení, ve kterém shromáždil více než 1 400 nejvýznamnějších vědeckých prací. Ve svém výzkumu uvádí, že prakticky všichni vědci napříč ideologickým spektrem – od ultraliberálů po konzervativce – se shodují na následujících bodech jako skutečných historických faktech:
1. Ježíš zemřel římským ukřižováním.
2. Byl pohřben, nejspíš v soukromé hrobce.
3. Učedníci byli zdrceni, protože ztratili naději.
4. Ježíšova hrobka byla krátce po jeho pohřbu nalezena prázdná.
5. Učedníci prožili zážitky, o nichž věřili, že se jedná o skutečná zjevení vzkříšeného Ježíše.
6. Díky těmto zážitkům se životy učedníků zcela proměnily. Byli dokonce ochotni zemřít za svou víru.
7. Zvěstování vzkříšení se odehrálo velmi brzy, již na počátku dějin církve.
8. Veřejné svědectví učedníků a kázání o vzkříšení se odehrávalo v Jeruzalémě, kde byl Ježíš krátce předtím ukřižován a pohřben.
9. Evangelium se soustředilo na kázání o Ježíšově smrti a vzkříšení.
10. Neděle byla hlavním dnem pro shromáždění a bohoslužby.
11. Jakub, Ježíšův bratr a do té doby skeptik, se obrátil, když uvěřil, že také viděl vzkříšeného Ježíše.
12. Jen o několik let později se apoštol Pavel (který zpočátku pronásledoval křesťany), sám stal křesťanským věřícím díky zážitku, ve kterém viděl vzkříšeného Ježíše.
I kdybychom tedy neměli Bibli, vyskytuje se dostatek historických důkazů o tom, že Ježíš existoval a byl povolán od Boha, a to pouze na základě mimobiblických pramenů.
– Úryvky z knihy „Nemám dost víry na to, abych byl ateistou“ od Normana L. Geislera a Franka Tureka, upraveno
