MATOUŠ 27 – Ježíšovo ukřižování, jak ve skutečnosti probíhalo

Židovská rada soudí Ježíše

Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.

Jidášova sebevražda

Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se. Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“. Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrných, cenu za Převzácného, na kterou ho ocenili synové Izraele, a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“ (Zachariáš 11:12–13)

KOMENTÁŘ: JEDNÁ SE O PROROCTVÍ Z ROKU 520 PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM – TEDY VÍCE NEŽ 500 LET PŘEDTÍM, NEŽ SE TO STALO!

Ježíš je souzen Pilátem

Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl mu Ježíš. Na žaloby vrchních kněží a starších pak ale vůbec neodpovídal.

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.

Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu. Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš. Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“ Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu. V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“ Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.

Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“ „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“ Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“

Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“ Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“ Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.

Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi

Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu. Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť. Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“ Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě. Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.

Ježíš je ukřižován

Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény. Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka. Dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí. Jakmile to okusil, nechtěl to pít.

KOMENTÁŘ: NAPLNIL TÍM PROROCTVÍ Z Žalmu 69:22 K jídlu mi dali okusit žluče, ocet mi dali pít, když žíznil jsem!

35 Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“ Pak se posadili a drželi stráž. Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“ Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci. Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“ K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti. Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“

KOMENTÁŘ: Lukáš 23:32-43 POPISUJE DALŠÍ ČÁST JEŠTĚ PODROBNĚJI: Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“ Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“ (INRI) Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“ Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha? My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“ Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

KOMENTÁŘ: JAK OBROVSKOU LÁSKU JEŽÍŠ MĚL. NEJEN, ŽE ODPUSTIL SVÝM NEPŘÁTELŮM, ALE I V MUKÁCH NA KŘÍŽI, PŘIJAL ČLOVĚKA, KTERÝ HO O TO POPROSIL. A ON S NÍM PAK JEŠTĚ TEN BYL V NEBI! TO TAKÉ ZNAMENÁ, ŽE KAŽDÝ, KDO PŘIJAL JEŽÍŠE PO SVÉ SMRTI PŘEJDE PŘÍMO DO BOŽÍ NÁRUČE A DO JEHO NEBESKÉHO KRÁLOVSTVÍ.

Ježíš umírá na kříži

V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin. Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše. Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům. (Omamný nápoj, který má zmírnit utrpení.) Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“ Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel. V tom okamžiku se v chrámu roztrhla v půli odshora až dolů opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly a hroby se otvíraly a těla mnoha zesnulých svatých vstala. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné. Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“

KOMENTÁŘ: TOLIK VĚCÍ SE DĚLO ZÁROVEŇ, KDYŽ JEŽÍŠ ZEMŘEL NA KŘÍŽI. TĚSNĚ PŘEDTÍM V POLEDNE AŽ DO TŘÍ HODIN ODPOLEDNE NAJEDNOU BYLA NAPROSTÁ TMA. PAK KDYŽ JEŽÍŠ VYPUSTIL DUCHA, ROZTRHLA SE CHRÁMOVÁ OPONA, KTERÁ BYLA 10 CM TLUSTÁ A 18 METRŮ VYSOKÁ. A JAK SE ROZTRHLA? – ODSHORA DOLŮ! TO ZNAMENÁ, ŽE TO BYL ZÁSAH Z VÝŠIN. CO TO SYMBOLIZOVALO? – ŽE BOŽÍ PŘÍTOMNOST JE NYNÍ PŘÍSTUPNÁ VŠEM. V Židům 6,19-20 SE PÍŠE: Nyní můžeme směle vstoupit do Boží přítomnosti, „do vnitřní svatyně za oponou, kam za nás vstoupil Ježíš, který nás předešel“.  PO OPONĚ NÁSLEDOVALO ZEMĚTŘESENÍ A PUKALY SKÁLY. DOKONCE SE OTEVŘELY HROBY A MNOZÍ ZESNULÍ VSTALI Z MRTVÝCH, COŽ DOSVĚDČILA SPOUSTA SVĚDKŮ. DOKONCE I ŘÍMŠTÍ VOJÁCI MUSELI UZNAT, ŽE JEŽÍŠ BYL OPRAVDU BOŽÍ SYN!

Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky. Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.

KOMENTÁŘ: JAK JSME ČETLI V MATOUŠOVI 13:55-56 Vždyť to je tesařův syn, jeho matka je přece Marie, a Jakub, Josef, Šimon a Juda to jsou jeho bratři! KDO JE TEDY MARIE ZMÍNĚNÁ ZDE VE VERŠI 56? MATKA JAKUBA A JOSEFA? – ANO, MAMINKA JEŽÍŠE!

Ježíš je pohřben

Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel. Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.

Ke hrobu je postavena stráž

Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘ Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“ „Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“ Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.

KOMENTÁŘ: DALŠÍ DŮKAZ, ŽE SE JEDNÁ O PRAVDIVÝ ZÁZNAM UDÁLOSTÍ. JEŽÍŠOVI NEPŘÁTELÉ DĚLALI VŠE PROTO, ABY NEDOŠLO KE VZKŘÍŠENÍ.