nekomunatobezalezi.com
Ježíš vypráví podobenství o svatební hostině
Ježíš jim vyprávěl další příběh: „Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna. Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání. Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘ Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili. To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit. Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni. Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘ Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila. Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv. Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel. Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “
KOMENTÁŘ: KRÁL JE BŮH, KTERÝ POZVAL DO SVÉHO KRÁLOVSTVÍ NEJDŘÍVE ŽIDY, ALE SPOUSTA Z NICH (JAKO TI JEJICH NÁBOŽENŠTÍ VŮDCI) JEHO POZVÁNÍ NEPŘIJALA.
JEDNÁ SE ZDE O SVATEBNÍ HOSTINU – SVATEBNÍ VEČEŘE BERÁNKA (Zjevení 19:6-9). BUDE TO VELKÁ PARTY V NEBI HNED PO JEŽÍŠOVĚ DRUHÉM NÁVRATU.
JEŽÍŠ JE ŽENICH A VĚŘÍCÍ JSOU JEHO NEVĚSTA. JAK BYL ALE OBLEČEN TEN HOST? NEMĚL SVATEBNÍ ODĚV. SVATEBNÍ ODĚV ZDE SYMBOLIZUJE SPASENÍ. JEN LIDÉ, KTEŘÍ PŘIJMOU JEŽÍŠE JAKO SVÉHO SPASITELE MOHOU VEJÍT DO NEBE.
I MY TED MŮŽEME ZVÁT LIDI NA TUTO HOSTINU. Mnoho je pozvaných – BŮH MILUJE KAŽDÉHO A KAŽDÉHO ZVE A CHTĚL BY S NIMI STRÁVIT VĚČNOST V NEBI. PŘESTO NÁM VŠAK DAL SVOBODNOU VŮLI SE ROZHODNOUT, JESTLI TAM CHCEME JÍT NEBO NE. BŮH NIKOHO Z NEBE NEVYHÁNÍ, ONI SAMI SI VYBÍRAJÍ TAM NEJÍT!
Placení daně
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě. Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení. Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“ Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“ zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami? Ukažte mi minci!“ Oni mu podali denár. „Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“ „Císaře,“ odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“ Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
KOMENTÁŘ: NIKDY MĚ NEPŘESTANE UDIVOVAT JEŽÍŠOVA MOUDROST. I MY SI O NI MŮŽEME ŘÍCT: V JAKUBOVI 1:5 SE PÍŠE: Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad!
Vzkříšení
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh: „Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno. U nás se vyskytl tento případ:
Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra. Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů. Poslední ze všech zemřela i ta žena. Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“ Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc. Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako andělé v nebi. (B21)
Ale pokud jde o vzkříšení z mrtvých – copak jste nečetli, jak vám Bůh řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? (Exodus 3:6) On není Bohem mrtvých, ale živých!“ A když to zástupy uslyšely, žasly nad jeho učením.
KOMENTÁŘ: HLAVNÍ VÝROK V TÉTO PASÁŽI JE: On není Bohem mrtvých, ale živých! JAK JSME JIŽ ČETLI V KAPITOLE 17 VE VERŠI 3 KDY JEŽÍŠ ROZMLOUVAL S MOJŽÍŠEM A ELIJÁŠEM.
Nejvýznamnější přikázání
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje. Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘ To je první a nejdůležitější přikázání. Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
KOMENTÁŘ: TOHLE JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PASÁŽ CELÉ KAPITOLY A MOŽNÁ I CELÉHO MATOUŠE!
CO JE NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ? – MILOVAT BOHA!
A DRUHÉ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ? – MILOVAT OSTATNÍ!
V TOM JSOU NAPLNĚNY VŠECHNY ZÁKONY VE STARÉM ZÁKONĚ (-Mojžíšův zákon a proroci). PROTOŽE KDYŽ BUDEME MILOVAT BOHA A OSTATNÍ, TAK NEBUDEME KRÁST, ZABÍJET, LHÁT ANI DĚLAT JINÉ PODOBNÉ VĚCI.
Náboženští vůdci nedokáží odpovědět na Ježíšovu otázku
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal: „Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“ Odpověděli: „Davidův.“ On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘ (Žalm 110:1) Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
KOMENTÁŘ: JEDNÁ SE TEDY O PROROCTVÍ O JEŽÍŠI.
